fbpx

Ježíš – jeden z mnoha miliard?

Než dočtete tento článek, narodí se na světě okolo čtyř set dalších lidí. Když připustíme současnou průměrnou úmrtnost, světová populace sedmi miliard lidí se každý den zvyšuje o více než sedmdesát tisíc, každý měsíc o více než dva milióny a každý rok o více než dvacet pět miliónů obyvatel.

Převážná většina z těchto miliard lidí žila a zemřela, aniž se stali nějak známými, a nezbylo po nich nic jiného než jejich jména. Někteří udělali o něco víc – jejich díla, učení nebo příklady zanechaly dočasné stopy. Jiní – a těch už nebylo tak mnoho – si činí větší nároky na naši pozornost: jejich skutky ovlivnily tisíce či dokonce milióny lidí. A konečně bylo poměrně málo jedinců, kteří významně zasáhli do dějin lidstva. Patří mezi ně filozofové, vědci, vládci, politici a zakladatelé náboženských hnutí. Někteří z nich se stali všeobecně známými a svým vlivem (dobrým či špatným) hluboce poznamenali životy miliónů lidí po celém světě.

V této elitní skupince je však osoba, která jasně vyčnívá nad všemi ostatními. Žádný člověk v celé historii nepřitahoval a nepřitahuje takovou pozornost, oddanost, kritiku, uctívání a odpor zároveň. Každé zaznamenané slovo, jež vyslovil, prostudovaly a prověřily, analyzovaly a pečlivě prozkoumaly generace teologů, filozofů a dalších badatelů. Stejný zájem přitahoval každý jeho zaznamenaný skutek. A dnes, dvacet století po jeho smrti, neexistuje okamžik, kdy by minimálně několik miliónů lidí nečetlo to, co řekl, ve snaze aplikovat význam jeho slov a činů ve svých životech. Touto osobou je Ježíš – někdy známý jako Ježíš Nazaretský – jenž žil před dvěma tisíci lety.

Fakta hovoří jasně

Studium osoby Ježíše Krista nás ohromí ještě více, když si dáme dohromady několik známých skutečností.

  • Nikdo nezná přesné datum jeho narození, přesto tato událost rozděluje světové dějiny na část označovanou „před Kristem“ a „po Kristu“ („léta Páně“ z latinského Anno Domini).
  • Ježíš nikdy nenapsal jedinou knihu, avšak o něm bylo napsáno více knih než o komkoli jiném v celé historii lidstva.
    Nejlepší záznam jeho životopisu – druhá část Bible, známá jako Nový zákon – byl jako celek nebo po částech přeložen do více než 2000 jazyků.
  • Nikdy nenamaloval jediný obraz ani nesložil žádnou báseň či píseň, nicméně život ani učení nikoho jiného se nestaly námětem tak obrovského množství písní, divadelních her, básní, obrazů, filmů, videí a dalších uměleckých projevů.
  • Nikdy nevybudoval žádné vojsko, a přesto pro něho milióny lidí položily život. Odhaduje se, že každoročně je pro svou víru umučeno neuvěřitelných tři sta tisíc jeho následovníků.
  • Vyjma jednoho krátkého období v dětství se jeho cestování omezovalo na území o stejné rozloze jako Wales, avšak dnes ovlivňuje doslova celý svět.
  • Nikdy nemluví při jedné příležitosti k více než několika tisícům lidí najednou, a přesto jeho následovníci tvoří nejpočetnější náboženské seskupení, jaké kdy na zemi bylo.
  • Jeho veřejné vyučování trvalo jen tři roky a omezovalo se pouze na jednu maličkou zemi, ale dnes se některé z největších světových rozhlasových a televizních sítí věnují výhradně šíření jeho slov a ve vesmíru jsou umístěny účelové komunikační satelity, které vysílají jeho poselství po celé zeměkouli.
  • Vstoupil pouze do dvou zemí, avšak jedna křesťanská misijní organizace prohlašuje, že pravidelně létá do více zemí než kterákoli obchodní aerolinie na světě.
  • Neměl žádné formální vzdělání, a přesto byly v jeho jménu založeny tisíce univerzit, seminářů, fakult a škol.
  • Nikdy nevlastnil žádný majetek; aby mohl plout po moři, musel si půjčit loď, aby mohl cestovat po souši, půjčil si osla, a vypůjčená byla dokonce i mince, na které ilustroval svou myšlenku. Do dnešní doby však byly na celém světě vystavěny tisíce budov jen za jediným účelem: vyučovat jeho následovníky a získávat další učedníky.
  • Za svého života byl za hranicemi své rodné země relativně neznámý, avšak v nejnovější edici Encyclopaedia Britannica obsahuje výklad hesla „Ježíš“ téměř třicet tisíc slov.

Kdo je Ježíš?

Když všechna tato fakta shrneme, nepřekvapí nás výrok významného historika Kennetha Scotta Latouretta: „Ježíš, jenž zdánlivě selhal, ovlivnil dějiny lidstva více než kterýkoli Člověk, který kdy žil na zemi.“

Kdo však je (nebo byl) Ježíš doopravdy? Na tuto otázku existuje tradiční názor (a my se k němu dostaneme později) a potom téměř nekonečný seznam jeho zkomolených a naředěných verzí. Dále jsou tady ti, kdo tvrdí, že Ježíš byl politický revolucionář nebo náboženský guru, veliký mystik či léčitel vírou. Jiní přišli s mnohem bláznivějšími spekulacemi.

Lingvista John Allegro v roce 1970 vyslovil názor, že spíše než historickou postavou byl Ježíš krycím heslem jedné středověké sexuální sekty, inspirované halucinogenní houbou. To ovšem nepřispělo k Allegrově akademické reputaci a slovy jednoho kritika „je to pro houbu nadávka“. Allegro zemřel roku 1988 a jeho hypotéza jej nepřežila. V roce 1984 uvedla London Weekend Television trojdílný pořad nazvaný Jesus – The Evidence (Ježíš – Důkazy), který stál tvůrce dva roky práce a téměř 400 000 liber; výsledkem byla směsice teorií, ze kterých vyplynulo, že Ježíš byl mezi jinými hypnotizér, okultista, kouzelník a sexuální deviant. Ve své knize The Holy Blood and the Holy Grail (Svatá krev a Svatý grál, vyšlo v češtině) předložili M. Bagient, R. Leigh a H. Lincoln novou teorii, že Ježíš byl mezigalaktický bojovník za svobodu, jenž přišel na zem, oženil se a jeho potomci teď osnují ovládnutí Evropy!

Možná si myslíte, že některé z těchto teorií jsou přitažené za vlasy a jiné úplně směšně. Avšak i kdybyste je všechny zavrhli, naše logická otázka stále zůstává nezodpovězena: Kdo je Ježíš ve skutečnosti?

2 thoughts on “Ježíš – jeden z mnoha miliard?

  • 17.2.2019 at 13:15
    Permalink

    Biblicky nepodložené nauky činí Ježíšovu výkupní oběť neplatnou.
    Předložená úvaha na toto téma nemá za cíl rozpoutat výkladovou bitvu, ale ukázat věřícím lidem , jak
    je nebezpečné založit uctívání Boha na názorech různých církevních autorit, mystice, Božím
    tajemství a pod.
    I když jsou tyto nauky předkládány s láskou,přisuzuje se jim vznešenost a předkládají je hluboce
    věřící lidé, jsou tyto nauky zcela v rozporu s tím,co nám sdělil Bůh prostřednictvím Božího slova.
    Věnujme pozornost nauce o trojici a hypostatické jednotě a jejímu vlivu na spasení, které je
    jedině možné skrze víru ve výkupní oběť Ježíše Krista.
    Nauka o trojici je přijímána téměř ve všech křesťanských církvích a náboženských skupinách.
    Některá vyjádření o trojici:
    Učení o trojici vykresluje Boha,který je naší spásou jako Otec, Syn, a Duch svatý. Existuje věčně ve
    třech sobě rovných a věčných Osobách. Otec je všemohoucí, Syn je všemohoucí, Duch svatý je
    všemohoucí, ale nejsou tři všemohoucí, ale jeden všemohoucí. Biblický Bůh se zjevuje ve třech
    osobách.
    Nicejské vyznání odmítlo Ariovo učení, koncil zdůrazňuje, že Syn není stvořený, ale zplozený. ; Bůh je
    neproměnný a věčný;.
    Katechismus:
    253 Trojice je jedna. Nevyznáváme tři bohy, nýbrž jednoho Boha ve třech osobách: „soupodstatnou
    Trojici“.61 Božské osoby se nedělí o jediné božství, nýbrž každá z nich je úplně celý Bůh: „Otec je
    všechno to, co je Syn, Syn všechno to, co je Otec, Otec a Syn všechno to, co je Duch svatý, totiž
    jediný Bůh, podle své přirozenosti.“62 „Každá ze tří osob je onou skutečností, totiž podstatou, bytností
    nebo božskou přirozeností.“63
    Chalcedonský koncil r.451:
    „My pak, následujíce svatých Otců všichni jednomyslně učíme lidi, aby vyznávali jednoho a téhož
    Syna, našeho Pána Ježíše Krista, jak dokonalého v božství, tak dokonalého v lidství, skutečně Boha a
    skutečně člověka, (který má) rozumovou duši a tělo, soupodstatného s Otcem co do božství a
    soupodstatného s námi co do lidství, jenž byl ve všem jako my, kromě hříchu, jenž byl počat přede
    všemi věky z Otce podle božství a v těchto posledních dnech za nás a za naši spásu narozeného z
    Panny Marie, Matky Boží, co do lidství, jednoho a téhož Krista, Syna, Pána, jednorozeného, aby (lidé)
    uznávali, že má dvě přirozenosti, nesmíšeně, neměnně, nerozdílně a neoddělitelně, a že toto rozlišení
    přirozeností není nijak zrušeno jejich spojením, avšak že vlastnost každé z přirozeností zůstala
    uchována, a je přítomna v jedné osobě a subsistenci, neodloučena ani nerozdělena do dvou osob,
    avšak v jednom a témž Synu, jednorozeném, Bohu-Slovu, Pánu Ježíši Kristu, jak o něm od počátku
    (stanovili) proroci a jak nás sám Pán Ježíš Kristus naučil a jak nám to předalo Vyznání svatých Otců.“
    Učení o hypostatické jednotě, kdy Ježíš je plně člověk a plně Bůh, že to není žádná směsice nebo
    rozředění nějakých osobností, a že On je a navěky bude jedna sjednocená Osoba.
    Definice Chalcedonský koncil r.451 – ,kdy obě tyto přirozenosti jsou „bez smíšení, beze změny, bez
    oddělení a bez rozloučení“ Jednoduše vyjádřeno – „jedna osoba dvou přirozeností“.
    Učení o trojici a její výklad znamená,že Ježíš byl v době,kdy byl člověkem na zemi stále Bohem –
    trojice je věčná.
    Hypostatická jednota – Ježíš je na věky člověk a zároveň Bůh.
    Boží slovo tyto nauky a výklady jednoznačně nepodporuje!
    1Tim.2:5,6 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal
    sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas.
    Řím. 5:12,15 Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla
    všechny, protože všichni zhřešili. Mezi milostí a proviněním je ovšem rozdíl. Ano, proviněním jednoho
    mnozí propadli smrti. Boží milost je ale mnohem větší – mnohem spíše tedy byli mnozí obdarováni
    milostí toho jednoho člověka, Ježíše Krista.
    1 Kor. 15:21,22 Jako skrze člověka přišla smrt, tak skrze člověka přišlo zmrtvýchvstání.
    Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni ožijí.
    J 1:14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od
    Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.
    Adam byl stvořen k obrazu Božímu.Byl stvořen jako svobodná a rozumná bytost. Mohl činit vlastní
    rozhodnutí. Byl stvořen jako dokonalý člověk s možností žít ve spravedlivosti.
    O tuto výsadu člověk Adam přišel. A právě proto musel přijít člověk Ježíš a napravit Adamovo selhání.
    Musel být v podobném postavení jako Adam a čelit zkouškám jejichž cílem bylo zmařit skutečnost,že
    Boží stvoření člověka bylo dobré. Ježíš přišel osvobodit lidstvo od účinků Adamova pádu.
    1 Moj.3:15 Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty
    jemu rozdrtíš patu.“ Semenem je Ježíš.
    Ef.6:12 Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá
    tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.
    Velmi vážná je skutečnost, že učení o trojici a hypostatické jednotě zcela znehodnocuje
    Jěžíšovu oběť!! Byla to oběť lásky. Ježíš se stal dobrovolně člověkem.
    Je-li Ježíš navěky člověk a zároveň Bůh ,žádná lidská oběť tedy nebyla!! – hypostatická jednota.
    Trojice je věčná a Ježíš je současné Bohem i člověkem. Nemohla to být oběť člověka a tedy
    odpovídající, Ježíš také nemohl zemřít – trojice je věčná.
    Nikde v Božím slově nenalezneme podporu pro tvrzení, že Adam nebo Ježíš byl polobohem –
    zaroveň člověkem a Bohem.
    Oběť přinesl člověk Ježíš a nepříjmout tuto skutečnost znamená zastírání mesiašství.
    Řím.8:3 Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého
    vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích,
    Fil. 2:6-8 Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal
    na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti
    podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.
    Jan 3:13 Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka.
    1Tim.2:5 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk /άνθρωπος/
    Kristus Ježíš,
    1T2:5 ε ς γ ρ θεός ε ἷ ὰ ἷς καὶ μεσίτης θεοῦ καὶ ἀνθρώπων ἄνθρωπος Χριστὸς Ἰησοῦς
    Gen.2:15 Hospodin Bůh postavil člověka/ τὸν ἄνθρωπον /do zahrady v Edenu, aby ji
    obdělával a střežil.
    genesis 2: 15 καὶ ἔλαβεν κύριος ὁ θεὸς τὸν ἄνθρωπον ὃν ἔπλασεν καὶ ἔθετο αὐτὸν ἐν τῷ
    παραδείσῳ ἐργάζεσθαι αὐτὸν καὶ φυλάσσειν
    Boží slovo jednoznačné říká,že Ježíš byl na zemi člověkem. Toto sdělení je tak průkazné,že
    nepřipouští vytvářet různá dogmata. Zcela průkazných informací máme dostatek.
    Dále tyto nauky znehodnocují obět také tím,že v podstatě říkají:
    Ježíš věděl,jak zkouška dopadne,protože rovnost Bohu by také znamenala, že má stejné schopnosti
    jako jeho Otec – je všemohoucí, vševědoucí.
    Pán Ježíš Kristus, Boží Syn, druhá Osoba Boží Trojice – kdyby to tak bylo nemohl by zhřešit.
    Proč se Ježíš rozhodl stát člověkem a jaké důsledky mohl mít výsledek zkoušky, kterou Ježíš
    dobrovolně podstoupil?
    To nejdůležitější: Ježíš se svobodně rozhodl stát se člověkem , podstoupit zkoušku, položit za nás
    život a tím potvrdit,že satan nemá právo na další existenci.
    Byla to zkouška: přijal lidství, byl v situaci Adama i v tom,že mohl podlehnout pokušení.
    Zkouška je skutečná pouze v případě,že existuje možnost ve zkoušce selhat!
    Ježíš ani Otec nevěděli jaký bude výsledek zkoušky.
    Bůh dal svému stvoření svobodnou vůli a to znamená,že neví co se stane s člověkem v budoucnosti.
    Svoboda je projev Boží lásky.
    Kdyby Ježíš ve zkoušce neobstál Otec by ztratil Syna a Syn život. Zemřel by jako člověk a
    nebyl by vzkříšen k nebeskému životu.
    A právě nauky o trojici a hypostatické jednotě uplně snižují lásku Otce i Syna a říkají,že
    vlastně o nic nešlo.
    Naopak šlo o vše.Byl to boj ve kterém šlo o budoucnost lidstva a světa. Satan svedl člověka a dělal si
    nárok na vlastnictví země.Tím,že Ježíš ve zkoušce obstál zcela zpochybnil tyto satanovy nároky.
    Kdyby Ježíš ve zkoušce neobstál, ztratil by věčný život a lidstvo by nebylo osvobozeno od hříchu.
    Jeho odpůrci satanovi šlo také o jeho existenci.
    Satan věděl,že zkouška je regulérní jinak by vše napadl – šlo o jeho život!
    Pokud by totiž Ježíš nemohl zhřešit, nebyla by jeho pokušení reálná.
    Oběma stranám šlo o věčný život – zkouška byla podle pravidel, jinak by neměla žádnou hodnotu.
    Bůh by mohl určit vývoj událostí jedince i národa a znát výsledek, takovou moc má.
    K čemu by v takovém případě došlo? Stvoření by přišlo o dar svobodné vůle.
    Stvořitel by byl v takovem případě zodpovědný za veškeré zlo v celém vesmíru!
    Bůh na základě svých schopností a znalostí předvídá budoucí dění, protože vidí do našeho srdce.
    Zná naše city, potřeby ,charakter a touhy.
    1.Moj.6:5,6 I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli
    i srdce je v každé chvíli jen zlý. Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci.
    Jer.7:31 V Tófetu, který je v Údolí syna Hinómova, postavili posvátná návrší a spalovali své syny a
    své dcery ohněm. To jsem jim nepřikázal, ani mi to nepřišlo na mysl.
    Můžeme to také vidět na příkladu modlitby.Bůh vyslýchá modlitbu a věci se v životě člověka
    mění.Modlitba je vyslyšena. Kdyby existovalo předurčení modlitba by byla nepotřebná, neúčinná,
    nevyslyšená.
    Jan1:1 a Jan 10:30 nepodporuje nauku o trojici
    Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.
    ν ρχ ν λόγος Ἐ ἀ ῇ ἦ ὁ καὶ ὁ λόγος ἦν πρὸς τὸν θεόν καὶ θεὸς ἦν ὁ λόγος
    Zde není uveden člen ὁ a nevíme proč. Ježíš je zde nazván Bůh.
    Důležité: „to slovo bylo u Boha“ bylo u Boha,nebylo jednou bytostí, bylo u něho.
    Tvrzení,že Jan 1:1 dokazuje trojici zcela vyvrací následující verš .Pro osobu satana je použit
    výraz ὁ θεὸς a to jistě neznamená,že je součástí trojice a Bohu rovný!
    2 Kor.4:4 Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy
    Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.
    2 Kor 4:4 ἐν οἷς ὁ θεὸς τοῦ αἰῶνος τούτου ἐτύφλωσεν τὰ νοήματα τῶν ἀπίστων εἰς τὸ μὴ αὐγάσαι
    αὐτοῖς τὸν φωτισμὸν τοῦ εὐαγγελίου τῆς δόξης τοῦ Χριστοῦ ὅς ἐστιν εἰκὼν τοῦ θεοῦ
    Jan 14:30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic
    nezmůže
    Jan 10:30 Já a Otec jsme jedno.
    Jan10:30 ἐγὼ καὶ ὁ πατὴρ ἕν ἐσμεν
    Jan 17:21 ἵνα πάντες ἓν ὦσιν καθὼς σύ πάτερ ἐν ἐμοὶ κἀγὼ ἐν σοί ἵνα καὶ αὐτοὶ ἐν ἡμῖν ἓν
    ὦσιν ἵνα ὁ κόσμος πιστεύσῃ ὅτι σύ με ἀπέστειλας
    Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve
    svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my. Jan 17:11
    aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět
    uvěřil, že ty jsi mě poslal. Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme
    jedno Jan 17:21,22
    Slovo „jedno“ se vztahuje i na učedníky a toto použité slovo má širší význam a znamená
    vzájemnou jednotu,shodu,pouto a pod. Navíc se vůbec nezmiňuje o svatém duchu.
    I katolícká církev připouští,že svatý duch je Boží moc!
    – katolický teolog Edmund Fortman v Trojjediném Bohu (angl.): „Ačkoli je tento duch často
    popisován v osobních pojmech, zdá se zcela jasné, že posvátní pisatelé (Hebrejských písem)
    tohoto ducha nikdy nechápali ani nepředstavovali jako zřetelnou osobu.““
    – dále říká: „Židé nikdy nepovažovali Ducha za osobu a není to ani ve Starém zákoně. Duch
    svatý je běžně chápán v Novém zákoně jako Boží moc a síla.“
    Dílo The New Catholic Encyclopedia o tom říká: „„Starý zákon nevnímá Ducha jako osobu… Boží
    Duch je jednoduše Boží moc. Nový zákon pojímá Ducha jako „něco“, ne jako „někoho“: je paralela
    mezi Duchem a Boží mocí.“(sv.13)
    Katolická encyklopedie: „Nikde ve Starém zákoně nenajdeme jasnou indikací o „třetí osobě“. (sv.15)
    Katolický slovník: „Jak St. tak i N.zákon hovoří o Duchu jako Boží energii a moci v srdci člověka.“
    (str.810)
    České katolické biblické dílo: Boží Duch není ještě ve Starém zákoně zjeven jako osoba, ale
    jako Boží síla, která proměňuje lidskou osobnost tak, že je schopna výjimečných činů. Ty
    sloužily k upevnění lidu ve věrnosti Hospodinu. Duch vychází z Boha, vede k němu, a proto je
    nazýván Duchem Božím, nebo také Duchem svatým.
    Je užitecné opakovat analyzu Karl Rahnera významného teologa 20.století ohledne užívání slova
    “Bůh” v Novém zákone: “V žádném novozákonném textu není theos (Bůh) užito tak, aby ztotožnilo
    Ježíše s Tím, kdo jinde v Novém zákone je nazván ho theos, to jest Svrchovaný Bůh”. “Nikde v
    Novém zákone se nenachází text s ho theos (doslova “ten Buh”), který by se nepochybne vztahoval
    na trinitárského Boha jako celku, existujícího ve třech Osobách“.
    Jan 20:17 Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím
    a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“
    Jan 14:28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím – a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste
    se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já.
    Toto jasné Ježíšovo vyjádření nám nedává právo tuto skutečnost žádným teologickým výkladem
    měnit.Kdyby se tato pravda změnila jeho vystoupením do nebe,tak by nám to jistě sdělil.
    Ježíš byl monotheista , nebyl trinitářem a Starý zákon je přísně monoteistický. Monotheisté byli i
    apoštolové.
    Příjmout nauku o trojici a hypostatické jednotě znamená nepříjmutí oběti člověka Ježíše Krista.
    Tyto nauky také vytvářejí další otázku: Co se stalo s trojicí,když byl Ježíš člověk na zemi
    přestala existovat? Obhajoba této nauky musí popřít Ježíšovo lidství a tím jeho lidskou oběť.
    Výše uvedené biblické texty zcela srozumitelně dokazují Ježíšovo lidství, hodnotu výkupní oběti a
    dotvrzují skutečnost, že není důvod měnit obsah jejich sdělení lidským výkladem.
    Nikde v Božím slově nenajdeme biblický text,který by podpořil výklad „jednoho Boha ve třech
    osobách“
    Může teologický výklad doplňovat toto biblické sdělení a dát mu roušku tajemství?
    Například: . „Je to proto, že tajemství Slova i Trojice překračuje každou vypovídací formu, a proto je
    třeba vedle sebe postavit řadu vzájemně se doplňujících pohledů.“
    Je třeba zdůraznit,že intelektuální poznání nevytváří pravý vztah k Bohu.
    Velmi závažné je tvrzení,že výklad Bible by měl být založen na církevní tradici z důvodu, že
    církevní tradice se vytvářela působením svatého ducha. Nemělo by to být obráceně, neměla by
    být církevní tradice v souladu s autoritou Božího slova. Pro Ježíše a apoštoly byla Bible
    autoritou:
    Jan 17:17 Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda.
    Jan 10:35 Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy – a Písmo musí platit
    Mat.22:29 Ježíš jim však odpověděl: „Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží.
    Pan Ježíš nám sdělil,že Písmo je základem všeho a musí platit.
    2 Petra 1:2,3,20,21 Milost a pokoj ať se vám rozhojní poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána.
    Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali
    toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy. Toho si buďte především vědomi, že
    žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. Nikdy totiž nebylo vyřčeno
    proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha
    Petr také zdůrazňuje,že zdroj výkladu musí být Písmo.Písmo se dá pochopit pouze z Písma.To
    je závazné a žádná teologická autorita nemůže nahradit Písmo výkladem, který není v souladu
    s Božím slovem. Dále Petr říká,že vše potřebné již máme.Petr také zdůrazňuje,že milost a pokoj
    přicházejí skrze poznání Boha a Ježíše a nezmiňuje se o svatém duchu.
    Církevní autority přiznávají,že lidská mysl tuto nauku nepochopí, je pro lidské vnímání
    nedostupná a je tajemstvím.Nerozumí ji teologové a co laici? Můžeme si vytvořit pouto k
    něčemu,čemu nerozumíme?
    Každá církevní nauka či tradice musí mít podporu písma,musí být biblicky doložena.
    Cílem této úvahy je obrátit pozornost na hodnotu výkupní oběti Ježíše Krista a oslovit
    upřimně věřící křesťany, aby se osvobodili od nauk a praktik, které neslouží Bohu, ale
    jeho odpůrci!
    Církve obecně prohlašují,že jsou autoritou,která má poslání pomoci člověku ke
    spasení.To co nám sdělil Bůh skrze Ježíše Krista a inspirované pisatele Bible je plně
    dostačující a navíc nepřiznání plné lidskosti Ježíši zastírá mesiášství a právě
    chalcedonská formulace činí pravé lidství nemožným.Jsou teologové,kteří si jsou této
    skutečnosti vědomi a přesto dávají přednost tradici.
    Ježíšova lidská oběť platná je,ale je otázkou jak posoudí Bůh ty,kteří z nauky o trojici
    udělali tajemství, nauku těžko poznatelnou a Božím slovem nepodporovanou.
    Člověk nemůže pravdu,kterou přinesl Ježíš nepříjmout. To by znamenalo vzdálit se od
    zdroje poznání a života.
    Následující verše jsou pro duchovní pastýře a křesťany zavazující:
    Ef.6: 10 – 17 A tak, bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci. Oblečte plnou Boží zbroj,
    abyste mohli odolat ďáblovým svodům. Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti
    mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla. Proto vezměte
    na sebe plnou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý postavit na odpor,všechno překonat a obstát.
    Stůjte tedy ‚opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti, obuti k pohotové službě
    evangeliu pokoje‘ a vždycky se štítem víry, jímž byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého.
    Přijměte také ‚přilbu spasení‘ a ‚meč Ducha, jímž je slovo Boží‘.
    Milan Jílek 19.09.2016

    Reply

Napsat komentář: Robert D. Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..