Nezkoušej zachránit sám sebe!
Když se nad tím zamyslíš, Bůh a ty si ceníte nebe velmi odlišným způsobem. Bůh si cení spásy natolik, že měla být lidem přinesena pouze skrze smrt jeho Syna. Ty si Však myslíš, že nebe, za které Ježíš Kristus, Boží Syn, zaplatil svou vlastní krví, můžeš získat svými dobrými skutky! Troufáš si srovnávat svůj vlastní bídný život s životem Božího poslušného Syna, který vydal sám sebe až k smrti? Copak ti nedochází, že urážíš Boha? Jestliže se lze dostat do nebe skrze skutky, proč Bůh nechal svého drahého Syna podstoupit všechnu tu bolest a žal? K čemu pak bylo to, co se odehrálo v Getsemanské zahradě? K čemu byla tragédie na Golgotě, pokud by se vše dalo vyřešit jiným způsobem? Urážíš Boží moudrost a Boží lásku.
Naše sebespravedlnost zpochybňuje Boha v každém jeho atributu. Snižuje věčné dokonalosti, jež požehnaný Spasitel zviditelnil, aby vyvýšila samolibost stvoření, kterou Všemocný zavrhuje jakožto marnou a bezcennou. Obchodník možná vymění své zlato za tvé cetky a skleněné korálky, ale kdybys dal všechno, co máš, Bohu, vůbec by to nepřijal. On rozdává mléko a med své milosti a nežádá za to peníze, jestliže Však k Němu přijdeš a pokusíš se smlouvat, všechno pro tebe skončilo. Bůh ti nedá vzácné dary své lásky, pokud netušíš, jak si jich máš cenit.
Všechny ty skvělé věci, které nabízíš, tvé skutky – jaké srovnání snesou s požehnáním, v jehož dosažení doufáš? Předpokládám, že chováš naději, že si svými skutky získáš Boží přízeň a zajistíš si místo v nebi. Co se tedy chystáš nabídnout? Co bys mohl Bohu přinést? Přinesl bys řeky oleje nebo tuk z deseti tisíců zvířat? Spočítej všechny poklady ležící pod povrchem země; i kdybys je všechny přinesl, co by to bylo pro Boha? Kdybys navršil všechno zlato z hlubin země až po nejvyšší nebe, co by to pro něj znamenalo? Jak bys mohl obohatit Jeho pokladnice a koupit si spásu? Copak můžeš udělat něco, co by Ho učinilo šťastnějším nebo znásobilo slávu jeho království? Kdyby měl hlad, nesvěřil by se ti. Vždyť říká: „…patří mi i dobytek na tisíci horách…“ (Ž 50,10).
Tvoje dobrota může těšit tvé bližní, mohou ti být vděční za tvé dobrodiní, ale bude ti Bůh něco dlužit za tvé dary, bude ti zavázán za tvé skutky? Absurdní otázky! I kdybys udělal všechno, co budeš jiného než jen ubohý, nehodný, neužitečný služebník? Neuděláš, ani co bys udělat měl, natož aby ti přebylo něco, Čím bys splatil svůj hřích nebo za co by sis koupil dědictví v království světla?
Ž 50:10: Vždyť mi patří všechna lesní zvěř i dobytek na tisíci horách.
Úryvek z knihy Rada hledajícím od Charlese Haddona Spurgeona
