fbpx

Jan Hus

Jan Hus (kolem r. 1370 Husinec – 6. července 1415 Kostnice) byl český středověký náboženský myslitel, kazatel a reformátor, vysokoškolský pedagog, rektor Univerzity Karlovy v Praze.

Celý český národ ví, že byl upálen a že byl upálen pro pravdu, které se nevzdal ani pod výhrůžkami této strašné smrti. Málo kdo však již ví, že hájil Pravdu s velkým „P“. Hájil Krista, který je onou Pravdou. Hájil Krista, kterého miloval až za hrob.

  Citáty Jana Husa

Ó nejsladší Kriste, táhni nás slabé za sebou, poněvadž když ty nás nepotáhneš, nemůžeme tě následovat. Dej statečného ducha, aby byl pohotový, a je-li tělo mdlé, ať předchází, prostředkuje i následuje tvá milost, protože bez tebe nemůžeme nic činit, a dokonce ne pro tebe jít na ukrutnou smrt. Dej ducha odhodlaného, srdce nebojácné, víru pravou, naději pevnou a lásku dokonalou, abychom za tebe nasadili nejtrpělivěji a s radostí svůj život.

Všemohoucí Bože, jenž jsi cesta, pravda i život, ty víš, jak málo je těch, kdo v těchto dobách chodí s tebou. Málo je těch, kdo tebe, svou hlavu, napodobují v pokoře a tichosti, v chudobě a čistotě, v pracovitosti a trpělivosti. Otevřela se cesta satanova a mnozí po ní kráčejí. Přispěj maličkému svému stádci, aby tě nezrazovalo, ale úzkou cestou tě následovalo až do konce.

Bůh není rozumem obsažený, on všechny věci obsahá a obsáhl, a jeho žádná, neb on jest nesmírný.

Z neznalosti sebe povstává pýcha, z neznalosti Boha vzchází zoufalství.

Láska jest dar Boží, jimž člověk jest Bohu vzácen.

Křesťan má být stálý ve víře a v rozjímání této trojí pravdy: té, která je obsažena v Písmu, té, kterou poznáváme smysly a té, jíž dosahujeme neomylným rozumem. Je lépe za tuto trojí pravdu vytrpět smrt než získat obročí pochlebováním.

Boje se ublížiti svědomí svému, býti lhářem před Bohem a dáti pohoršení posluchačům a učedníkům svým, nemohu učení a spisů svých odpřísáhnouti ani odvolati!

Boje se ublížiti svědomí svému, býti lhářem před Bohem a dáti pohoršení posluchačům a učedníkům svým, nemohu učení a spisů svých odpřísáhnouti ani odvolati!

Nemá býti věřeno v církev, poněvadž není církev Bohem. Papežové zajisté mohou lháti, ale Bůh nelže.

Ne Mojžíš, ne král pozemský, ne papež! Jejich nařízení nezavazují, nejsou-li ve shodě s přikázáními Kristovými.

Kazatel má vyprati své sítě, to jest řeč vyčistiti, jíž má lidi z moře tohoto světa Kristu loviti, tak aby kázal čisté ustanovení Boží, ne bajky, ani lži, ani neužitečné řeči, a ovšem ne tak, aby lidi sváděl nebo loupil.

Modlitba jest řečení neb činění, kterýmž mysl člověka v Boha neb k Bohu nábožně se pozdvihá.

Mír má tři různé stránky: mír člověka s Bohem, člověka se sebou samým a člověka s bližním. A celý tento mír má svůj základ v zachovávání Božích příkazů.

Já, Jan Hus z Husince, mistr svobodných umění a hotový bakalář svatého bohosloví na vysokém učení pražské univerzity, kněz a kazatel potvrzený při kapli zvané Betlémské, svěřuji toto své odvolání Ježíši Kristu, soudci nejspravedlivějšímu, který spolehlivě zná, obhajuje a soudí, činí zřejmou a odměňuje spravedlivou při každého člověka.

Hledej pravdu, prav pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, braň pravdu až do své smrti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..